Představujeme 

Vzdělávací centrum 

"Jediný, kdo je vzdělaný, je ten, kdo se naučil učit a měnit." Carl Rogers 

Přemýšleli jste někdy nad tím co chceme naše děti naučit?  Co je pro ně do života opravdu důležité a užitečné? Co našim dětem přejeme? Shoduje se to s tím, co ve škole dostávají? Vždyť děti tráví ve škole často až polovinu svého aktivního dne. Našim cílem je pozitivní edukace. Cílem pozitivní edukace je pak pomáhat žákům a studentům poznávat a rozvíjet jejich silné stránky a to již od prvního stupně základních škol. Nezanedbatelný je také vliv tohoto přístupu na snižování úzkosti a stresu ve školním prostředí a zlepšení výsledků ve škole.

Integrujeme 5 prvků duševní pohody do vzdělávání dětí

Současná pozitivní psychologie pracuje s teorií duševní pohody skládající se z pěti prvků, které se na ní podílejí. Jedná se o pozitivní emoce, zaujetí činností, pozitivní vztahy, smysluplnost a úspěšný výkon. Zároveň nám říká, že to jsou naše silné stránky, díky kterým máme schopnost dostat se do stavu maximálního zaujetí, vytvořit si více pozitivních emocí, získat silnější pocitu smysluplnosti, docílit úspěchů a vytvořit si lepší vztahy s okolím. 

Tento styl vzdělávání je založen na myšlence, že každý z nás má celou řadu zdrojů, které lze využít k úspěchu ve škole, v zaměstnání a dalších oblastech života. Podle zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana je prokázáno, že kultivací a rozvojem našeho potenciálu, osobních schopností a dovedností, dosahujeme mnohem lepších výsledků než odstraňováním osobních nedostatků a deficitů.

Využíváme práce se smysly ve vzdělávacím procesu

Co všechno ovlivňuje proces učení, poznávání, vnímání? Jaké smysly jsou v procesu učení aktivovány a proč některé jsou odpojeny? Smyslům můžeme rozumět jako vnímání, které je produkováno pomocí lidských orgánů a vychází z podmínek na konkrétní části těla, ať už jsou tvořeny vnějšími nebo vnitřními impulsy. Jedním z mýtů, který je potřeba nabourat (ve vzdělávání i obecně) je představa, že disponujeme pouze pěti smysly. Smyslů využíváme přitom daleko víc Mezi méně známé, ale přitom hojně využívané smysly patří například schopnost rovnováhy, která nám umožňuje chodit vzpřímeně i poslepu nebo naopak cítit, že se s námi hýbe podlaha, vnímání tepla a chladu, které ovlivňují to, jak se cítíme, soustředíme, jednáme, schopnost vybavit si známá místa, osoby nebo předměty (aktivovat naše paměťové stopy), schopnost snít, imaginovat (včetně denního snění), schopnost cítit smutek, úzkost, strach nebo naopak celou škálu pozitivních emocí nebo sociální smysl, který nás motivuje k tomu vstupovat do interakce s druhými, pomáhá v budování spojenectví, přátelství, vztahů, ale umožňuje taky různé druhy dominance nebo útlaku..

Smysly je potřeba si uvědomovat, abychom s nimi byli schopni účinně pracovat. Propojují nás s vnějším prostředím i se sebou samotnými a současně tuto schopnost sdílíme s mimolidskými tvory: rostlinami, zvířaty, houbami. Jsou důležité pro to, abychom cítili prožívali "smyslů-plně" život.

Učíme formou her a interakcí 

Učíme formou her a interakcí, což je jeden z nejúčinnějších způsobů vzdělávání dětí.  Významnou současnou teorií hry je teorie ženevského psychologa Jeana Piageta. Spojuje totiž hru dítěte s jeho intelektuálním vývojem a vysvětluje ji dvěma procesy

• asimilace – proces, kterým jedinec přizpůsobuje a mění z vnějšku přijímané informace, 
  
• akomodace – znamená, že se naopak sám vnějšímu světu přizpůsobuje
  
Intelektuální vývoj je tedy výsledkem stálé souhry mezi těmito procesy, které mají být v rovnováze. 

Teorie her přispívají k poznání hry jako víceúčelové činnosti, jež slouží k uspokojování řady různých potřeb dítěte a umožňuje jeho vývoj ve všech složkách:

• rozvíjí duševní procesy,
• navozuje nové sociální vztahy a motivy,
• obohacuje citové prožívání a reguluje vnitřní psychické napětí,
• utváří cílevědomou zaměřenost dítěte.                                                                                                                            

Podporujeme komunitní vzdělávání 

"Komunitní vzdělávání  je proces, který zapojuje lidi bez rozdílu věku do života komunity tak, že uspokojuje jejich vzdělávací, sociální, kulturní nebo rekreační potřeby. Komunitou je v tomto případě myšlena společnost lidí, které spojuje region, ve kterém lidé bydlí a pracují. Komunitní školy jsou pak ty školy, které provozují vzdělávání za pomoci zapojení místní komunity do tohoto procesu. Výsledkem by mělo být obohacení výuky dětí, dospělých a v důsledku i celé komunity." Neumajer ( 2000)

Je postavena na třech základních principech:

• Vzdělávání je celoživotní proces
• Každý jedinec nese odpovědnost za kvalitu života ve své komunitě. 
• Každý člověk má právo se podílet na uspokojování potřeb obyvatel své komunity

Proč jsou komunitní centra/školy potřeba?

• Podporují rodiče a členy komunity v jejich zapojení do učební zkušenosti dítěte.
• Pořádají akce, které jsou otevřené všem členům komunity. 
• Mohou mít vliv na nezaměstnanost tím, že budou poskytovat rekvalifikační kurzy a systém celoživotního vzdělávání pro místní komunitu. 
• Ve spolupráci s komunitou vytvářejí nabídku vzdělávacích, rekreačních a kulturních příležitostí, které následně rozvíjejí vzájemný užitek pro školu i pro komunitu. 
• Rozvíjí vazbu mezi domovem a školou. 
• Rozvíjí partnerství mezi školou a místními podnikateli.

Kdo jsme? 

"Co nemáš to nemůžeš dát". D.Priehradná 

Jsme nadšení tvůrci a milujeme svoji práci. Není nám lhostejné do jaké společnosti naše děti a vnoučata budou vyrůstat a v jaké budou žít .  Uvědomujeme si složitost současné doby, nové výzvy a jeji přepodnětovanost. Neustále se vzděláváme a baví nás to. Máme srovnané životní hodnoty. Baví nás inovativní přístupy. Spolupracujeme s profesionály v oboru, státními i neziskovými organizacemi a využíváme pro naše klienty možností účastnit se dotačních programů .

 Jsme součástí sítě rodinné, komunitní, společenské i profesní.  

Jsme jednoduše šťastní lidé.